recoil.cz

6. srpen 2007

Jaká byla subHuman Release party s Alanem

O berlínské party s účastí samotného Alana jsem vás už informoval. Co jsem ale neřekl bylo, že jsem dostal také jedno pozvání. A jelikož do Berlína je cesta dlouhá, na pořadatelích jsem doslova vyprosil akreditace pro další spolupracovníky z Recoil.cz. V den D, tedy pátek 3. srpna, jsme s PetremK2 vyrazili nejprve směr hlavní město Praha, potom už společně s dvorním grafikem těchto stránek StrangeMem směr hlavní město Berlín.

Před klubem White Trash se už tísnily desítky fanoušků snad ze všech koutů Německa, kromě nás jsme potkali ještě jednu výpravu z Polska. Přes akreditaci jsme prošli bez problémů, dokonce jsme byli na nějakém V.I.P. listu, protože po nás nikdo nechtěl ani vstupné. Klub už byl tou dobou velice slušně zaplněn, ale jediný pohled na pódium nás utvrdil v tom, že žádné, byť sebemenší, vystoupení není v plánu. Jedním z hostů byl také zpěvák And One Steve Naghavi, takže Peťa se StrangeMem zahájili první úspěšný lov na celebritu.

Zaujali jsme strategické místo přímo pod pódiem a během docela příjemného tanečního sythy-popového setu čekali na Alanův příchod. Jenže Alan se zjevil na zcela opačném konci klubu a ochranka měla co dělat, aby jej uchránila před dotírajícím hroznem fanoušků. Alan však trpělivě pózoval, rozdával podpisy a usmíval se na všechny strany. Po té zmizel v zákulisí. Během pár minut, které mezi fanoušky strávil, nebylo možné se k němu dostat blíž než jen na pár metrů. Do zázemí na soukromou akci se již pouštělo pouze na speciální kartičku, kterou nikdo z nás neměl. StrangeMovi se však nakonec podařilo přesvědčit Sabrinu z Mute, že na akci patříme a po schválení samotným Alanem (díky e-mailové adrese) jsme se do zákulisí dostali i my.

Ihned jsme byli odvedeni za Alanem, který se nás velice ochotně ujal. Musím říct, že jedno překvapení střídalo druhé. Na plakátech Depeche Mode Alan vždy působil dojmem velice vysokého člověka, nicméně ve skutečnosti jeho výška není nijak neobvyklá. Po podání rukou, kdy mu ji StrangeM málem rozdrtil, jsme prohodili také pár slov. Byl jsem opravdu potěšený, že si Alan pamatoval staré verze stránek a zaregistroval nový aktuální design. Téměř v šoku jsem však byl, když jsem zjistil, že na stránky pravidelně chodí a dokonce reagoval na reportáž ze subHuman release party v Praze. Vzájemně jsme se pochválili, ještě prohodili pár slov a šli jsme rozdýchat tento nevšední zážitek.

Alan pak klubem procházel ještě jednou, opět za velkého zájmu fanoušků. Celá akce působila velice neokázale. Alan ani jednou oficiálně nevystoupil, nepozdravil fanoušky přes mikrofon ani se nekonal žádný tradiční křest nového alba. Tím však nechci říct, že by to bylo špatně. Alan působil velice mile, neustále se usmíval, jevil zájem o vše kolem něj, trpělivě snášel tlak na svoji osobu, dokonce ochranku často usměrňoval, aby dala fanouškům více prostoru.

Poděkování určitě patří Denisovi (depechemode.de) a Sabrině (Mute Records).