recoil.cz

written by Alan Wilder and Wilson (trad.)
leading vocals by The Golden Gate Jubilee Quartet
additional vocal by Diamanda Galas

Well stop, great God, stop there and listen, listen to the story ‘bout Jezebel. Her sins were so wicked Jehovah got angry, her soul went leapin’ and jumpin’ into Hell. Way back yonder in the olden days, John told Jezebel to borrow her ways, said her evil deeds had ruined the land and repent for the kingdom of God was at hand. She got mad at John ‘cause he told her ‘bout the gospel, told her servants to boil him in oil. Well they tell me God looked from the windows of the heavens, spoke one word and the oil wouldn’t boil. He raised his hand, creation trembled, stamped his feet and time stood still, raised his voice, looked down and thundered “John! Go do my will." You got to go to judgment, stand trial. Then they tell me John moved through the power of the gospel, told Jezebel her time was nigh. On the book of life, her days were ended, her time run out and she had to die. Well they tell me God walked his footsteps thunderin’, he moved his head and his eyes flashed fire, clapped his hands and death come jumpin’, Jehovah was angry, somebody had to die. You got to go to judgment, stand trial. Then Death come knockin’ on Jezebel’s door and said “Come on woman ain’t you ready to go? Of your evil deeds God’s done got tired, you got to go to judgment, stand trial." Then Death come leapin’ she jumped into Hell, great God Almighty I heard them tell. Nine days she lay in Jerusalem’s streets, her flesh was too filthy for the dogs to eat. You got to go to judgment, stand trial. “Jezebel, mind God’s talking, says he’s tired of your evil ways. You got to go to judgment, stand trial."

hudba/text Alan Wilder a Wilson (tradicionál)
hlavní zpěv The Golden Gate Jubilee Quartet
doprovodný zpěv Diamanda Galas

No tak zastav, dobrý Bože, zastav se a poslouchej, poslouchej příběh o Jezabel. Její hříchy byly tak nestoudné, že se Jehova rozzlobil, její duše skočila a vrhla se do pekla. Tehdy za oněch dávných časů Jan řekl Jezabel, aby se naučila chovat, řekl, že její špatnosti zničily zemi a aby se kála, neboť království Boží je na dosah. Ona se na Jana rozzuřila, protože jí řekl o slovu božím, řekla sluhům, aby ho uvařili v oleji. No a Bůh prý vyhlédnul z nebeských oken, promluvil jedno slovo a olej se nedal do varu. Pozvedl ruku, tvorstvo se otřáslo, dupnul nohou a čas se zastavil, zvýšil hlas, shlédl dolů a zaburácel „Jane, jdi a učiň vůli mou.“ Musíš jít k soudu, být souzena. Pak se prý Jan silou slova božího pohnul a řekl Jezabel, že její čas se nachýlil. V knize života, její dny skončily, její čas vypršel a ona musí zemřít. Bůh prý kráčel burácejícími kroky - pohnul hlavou a z očí mu šlehal oheň, tlesknul rukama a přiskočila smrt. Jehova se zlobil, že někdo musí zemřít. Musíš jít k soudu, být souzena. Pak smrt zaklepala u Jezabel na dveře a řekla „No tak, ženská, to ještě nejsi připravená k odchodu? Tvých špatností má už Bůh dost, musíš jít k soudu, být souzena.“ Pak smrt přiskočila, ona se vrhla do Pekla, všemohoucí Bože, tak jsem to zaslechl. Devět dnů ležela na ulicích Jeruzaléma, její maso bylo příliš hnusné na to, aby ho žrali psi. Musíš jít k soudu, být souzena. „Jezabel, dávej pozor, co Bůh povídá, říká, že už má dost tvého hříšného chování. Musíš jít k soudu, být souzena.“